Zkušenosti projektanta, aneb kotvení založení a zase kotvení!

Pro bezproblémovou realizaci a provoz předsazených lodžií je nutná znalost konstrukčního systému stávajícího panelového objektu a to nejenom v rozsahu modulové sítě a vědomí, že "jsou tam nějaké stěny a nějaké stropy", ale je nutno znát detaily styků, způsoby "montážních nešvarů" v době realizace stavby a v neposlední řadě je nutno brát ohled na tzv. "zlepšovatelské hnutí", které bylo velmi oblíbené v době rozkvětu bytové panelové výstavby. V té době totiž každá panelárna do jisté míry upravovala v rámci zlepšovatelského hnutí typové výkresy v rozsahu výroby prefabrikovaných dílců. Jednalo se tejména o různé druhy užitých tepelných izolací, záměny materiálů, výztuže a pod. V současné době mám za sebou již nekolik desítek realizovaných staveb předsazených lodžií ať už založených do země nebo na konzolách, ale ještě jsem se nesetkal se dvěma stejnými stavbami. Pokaždé je něco jinak. I když jsou panely dodané ze stejné panelárny, ale v jiném časovém horizontu, vždy je něco jinak. Zkušenosti ukazují, že nejdůležitějším problémem je vertikální dilatace nově budované konstrukce lodžií vůči stávajícími objektu. Jedná se totiž o relativně tenkostěnné maloobjemové prefabrikáty, které jsou zcela (ze všech stran) vystaveny povětrnostním vlivům. Z tohoto důvodu nelze abstrahovat objemové změny vzniklé v důsledku tepelných změn. Těm je nutno konstrukci přizpůsobit a umožnit vertikální dilataci nejenom v případném zateplení, ale zejména v kotevních úchytech ke stávajícímu objektu. A právě tato vertikální dilatace je mnohými firmami velmi podceňována, ba někdy vůbec nezohledňována! Důsledky tohoto přístupu k problému již ve fázi projekční jsou pak nejenom estetické, ale může dojít i k destrukčním změnám na nosných stěnách v důsledku nepředpokládaných pohybů jednotlivých prefabrikátů a mimo jiné takto vzniklými trhlinami pak do konstrukce v místě styků prefabrikátů vniká voda a co se děje pak je snad už jasné. Viz foto vpravo (Brno - ulice Uzbecká). V tomto případě se jedná dokonce o dvě vady, které se zcela zbytečně násobí. Zde totiž jsou stěnové panely kotveny ke stávajícímu objektu ve své spodní části, tedy pod těžištěm. Navíc jsou stěny přivařeny k "posuvnému kotvení" (které se s největší pravděpodobností neposouvá) a v důsledku toho dochází k odklánění stěnových panelů od stávajícího objektu, ke terému jsou přikotveny. Tomu, že ono posuvné kotvení v uvozovkách nefunguje tak, jak jeho autor předpokládal nasvědčuje to, že tyto destrukce (drcení předních hran stěnových panelů) se projevuje pouze u nejvyšších podlažích. Tam totiž není tak veliká vertikální síla, která by přemohla odpor kotvy vzniklý třením mezi kotevním plechem a obvodovým pláštěm s povrchem z vymývané kamenné drtě - ideální to kluzné ploše. Tak těm nebohým stěnám nezbývá nic jiného, než se vyklonit ven od fasády. V nižších podlažích hmotnost kontrukce nad kotvením tření přemůže a buď posune celý kotevní plech a nebo, v horším případě, ohne kotevní šrouby.

Dodavatel tohoto systému časem poněkud pozměnil konstrukci, avšak "jaksi nešikovně". Už na průmyslové škole, někde ve druhém ročníku jsem věděl, že atika na paneláku je kotvena systémem "bratři držme se" ( `bychom nespadli...). O to větší bylo moje zděšení, když jsem objevil lodžie ukotvené v nejvyšších patrech pomocí mechanických hmoždin k atikám! A nyní už nedokážu být neadresný - jedná se o velmi známou stavební firmu, která byla jak u zrodu prefabrikace bytové výstavby, tak u zrodu předsazených železobetonových lodžií ... Nehodlám dále komentovat, čas ukáže, kdo má pravdu!

"Posuvná kotva"
(Brno - ulice Velká Cena)

"Posuvné kotvy", tentokráte pro změnu v atice!
(Brno - sídliště Slatina)

Zajímavé jsou také varianty a variace kuzných kotev ... viz přiložené fotografie:

 

V současné době je na Moravě několik firem dodávajících systémy předsazených lodžií. Nebudu jmenovat.